Hromadná pošta

Jak už jsem dlouho nic neblognul, tak toto mě opravdu rozesmálo. Tento vzkaz mi přišel 10.2.2009 v 13:01. Kdyby si kluci aspoň přečetli o čem píšu... Ale fajn, narcisnost stranou, udělám jim radost. Zde je:

vzkaz: Hoj,

posilam aktualni zpravu z tabora ceskych progresivnich metalistu GALACTIC INDUSTRY.

Budeme vam velmi vdecni za zverejneni na vasem blogu.

A jeste vice, pokud zverejnite nas banner

Dekujeme.

George&Galactic Industry

www.galactic.cz

galactic@galactic.cz

XXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXX

Galactic Industry odhalili sve nove CD na internetu

Progresivni metaliste GALACTIC INDUSTRY zverejnili na svem Bandzone.cz profilu <a href="http://bandzone.cz/galacticindustry">http://bandzone.cz/galacticindustry</a> temer cele nove album Key to space love, ktere je jejich treti v poradi.

Nahravka se vyznacuje mohutnym zvukem, ktery je kombinaci klasickych i modernich nahravacich postupu, stejne tak pouzitim netradicnich nastroju v oblasti tvrdeho rocku jako jsou konga, cello a akordeon.

<embed src="http://www.galactic.cz/img/bandzone.swf?clickthru=http://bandzone.cz/galacticindustry"

quality="high" bgcolor="#FFFFFF" width="468" height="60">

</embed>

(George)

[ čtvrtek, 12. února 2009 ] [ 19:44 ] [ Názory jiných(0) ] [ ]

Hudba na každém kroku - StaNov odpovídá

Dámy a pánové, spusťte famfáry, vyvěšte vlajku a bouchněte rychlý špunty. Nedávné události mě donutily k velice razantnímu kroku. S čerstvě vyvětranou hlavou a vyhřátým tělem od krétského slunce se pouštím do odpovídání na vaše všetečné dotázky na mou hudební slohovku. Předem bych chtěl poděkovat za všechny pochvalné a pozitivní komentáře, ale dnes se budu věnovat těm záporným. Tak jdem na to.

Michal Mauser: "...kapely, které se snaží hudbu opět znáročnit a udělat zajímavější...Reprezentují je kapely Chinaski a NoName." – To myslíš vážně?! Jestli tyto kapely považuješ za příklady náročnější a zajímavější hudby,tak máš buď neskutečně omezený hudební přehled, nebo svým inteligenčním potenciálem nejsi schopen poslouchat nic složitějšího.

Ano, tyto kapely skutečně považuji za českou, resp. Československou, špičku. Hudbu definuju jako přenesení hudebníkovo nálady do melodie, harmonie a aranžmá. Pokud svou náladu skutečně přenese do těchto třech aspektů, vznikne hit. Chinaski jsou pro mě úžasní v tom, že dokážou udělat písničku v jakýmkoli stylu, která je vždy kvalitní a poslouchatelná, ale i přesto (zdravím Brču) z ní dýchá ten typický chinaskovský náboj. Pojďme se ale bavit konkrétně. Určitě znáte píseň Vedoucí z alba Music bar. Spojením bicích, trubky a kytary Franty Táborského vzniká tak dokonalá imitace doby 30. let, že už to snad ani líp udělat nejde. A to i navzdory faktu, že ve 30. Letech ještě bicí souprava ani elektrická kytara nebyla.

Hudba se nepodělává, hudba se poslouchá, a hlavně hraje.

S tímto bych si dovolil souhlasit.

Až jednou dokážeš bez mrknutí zahrát nějaké dábelsky rychlé metalové sólo, můžeš začít prohlašovat, že je to jen rachot

Když to vezmu obráceně: Až jednou vymyslíš tak kvalitní song, abych jej poslouchal pět let a neohrál se mi, můžeš začít prohlašovat, že Chinaski nejsou zajímavá a náročná hudba.

avšak podle toho, jak píšeš, že se dá metal poskládat na PC

Tady jsem špatně zvolil syntax věty. Myslel jsem tím, že Trance se dělá na PC, ale oba styly si můžeš udělat doma na koleni.

... usuzuji, že do tajů metalu ( a vlastně kteréhokoliv stylu, který se vymyká tvému širokému přehledu ) jsi nenahlédl ještě ani zdaleka.

Omlouvám se za svou nedokonalost, kterou tvůj mozek přímo srší, a rád se nechám poučit a svůj hudební přehled si s radosttí obohatím. Ozvi se mi a něco si nechám poslat.

Možná bys měl více času věnovat studiu hudby, než psaní ód sám na sebe.

Opravdu to tak vyznělo?

Jo a ještě jedna faktická připomínka : v 50. letech již jazz ustupoval z hudebního popředí (vznikl na konci 19. století). Věřím však, že tví nenároční čtenáři tyto chyby bez mrknutí shovívavě přehlédnou;)

Děkuji za opravu. Jak jsem již psal výše, nemůžu se s tvou dokonalostí rovnat.

Hany: Mno, jesli se za tohle dostavaji na gymplu jednicky... :) mozna bych doporucil nejprve o hudbe neco precist, jinak hezke tema na slohovou praci. Provedeni horsi no:)

Tak ti děkuji za konstruktivní kritiku. Určitě si z tohoto komentáře něco vezmu.

Metalista: A znednodušování hudby pokračuje. V roce 2008 přichází Standa se svými klávesami, do kterých se vlezl skoro celý orchestr, takže stačí zmáčknout pár čudlíků a je vymalováno :-)

Věděl jsem, že to jednou přijde. Ok, zkusím vám nastínit, co že to za těma klávesami vlastně dělám. Hraju na stroj Yamaha PSR 730. Sice už má přes deset let, ale stále se z něj dá hodně vymáčknout. Jako příklad k vysvětlení vezmu song Who Knew od Pink. Jako první věc vybírám automatický doprovod, jímž klávesy disponují. Jde o to, že jsou zde naprogramovány všechny nástroje od bubnů přes basu až třeba po smyčce v harmonii Cmaj7. Tóninu měním živě levou rukou mačkáním akordů. Každý tento doprovod má dvě konfigurace. „A" je základní doprovod na sloky, „B" je rozšířený doprovod na refrény. Všechny tyto stopy jsou vypínatelné. Takže všechny vypnu a nechám jen bicí. Změřím tempo a uložím na registrační paměť číslo 1. Ona sedmsettřicítka disponuje čtyřma registračníma pamětěma. Jsou to čtyři čudlíky uprostřed nástroje, přičemž na každý si můžu uložit jiné nastavení nástroje. Těchto čtveřic se dá uložit až 32 a poté zkopírovat na disketu. Ještě zbývá vybrat vhodnou basu do pravé ruky. Hotovo, představení může začít. Michal začíná hrát kytarovej základ, já po dvou taktech pouštím bicí. Barča odzpívá jednu sloku a já pak hraju další sloku pravou rukou basu. Těsně před refrénem mačkám dvojku, klávesy mi přepínají doprovod na Béčko a do pravé ruky mi dávají předem naprogramované smyčce a zapínají volume pedál, kterým hned nohou zeslabuju smyčce asi na čtvrtinu a hraju tercie podle harmonie písně – D+Fis, E+Gis, Fis+A, A+Cis. Na další sloku nechávám registrační paměť 2, akorát přepínám doprovod na Áčko a hraju smyčce, jak jsou v originále. Dále to vypadá stejně – refrén, nadrefrén, poslední refrén. V posledním refrénu hraju pravou rukou smyčcové vyhrávky, jak jsou v originále. Na konci nechávám hrát jen bicí, které před Michalovo závěrečným hrábnutím do strun vypínám. A takových písní umíme prosím pěkně 16. Neber to jako machrování, jenom jsem chtěl rozšířit tvou myšlenku o pár čudlících.

JaNejsemMetalista: jazz nikdy nebyl a nikdy nebude na nizsi urovni nez poprock. Hudebnici tohoto zanru patri mezi nejlepsi hudebniky na svete.

Ani jsem jej zase tak dolů neumístil.

metal, nebo alespon vetsina jeho podob, patrime mezi velice narocne styly hudby.

Tak to jsem asi slyšel zatím jen samý podřadný metal. Můžeš se se mnou spojit a poslat mi nějaký opravdu náročný metalový song?

Kdo si myslim ze metalovi budebnici jsou netalentovani, tad bych pripomenul napriklad Jaze Colemana z kapely Killing Joke, ktery jiz nekolik let pusobi jako dirigent a dokaze dirigovat jiz tvoje zmine vrcholne skladby klasicismu. A tohle neni jediny takovy umelec.

Neříkám, že metalisti jsou stejní. I poprockeři dokážou hrát pěkné sračky.

Michal Mauser: Text by se dal rozebrat věta po větě a snad v každé z nich by bylo možno objevit nějaký nelogismus, tvrzení, které by autor při přímé konfrontaci s protivníkem slušnější schopnosti argumentovat nebyl schopen uhájit.

Jak jsem již psal výše, o své nedokonalosti vím a rád se nechám poučit, protože se k ní chci co nejvíce přiblížit. A jsem vděčný za každého člověka, který je schopen mě intelektuálně setřít nebo mi dělat konkurenci. Bohužel mám takových lidí kolem sebe nedostatek. Chci tím říct, že si vážím tvého názoru a času, který jsi věnoval čtení mé slohovky a napsání komentářů. Díky.

Kryšpín Kolovrátek (23.5.2008): že vy spolu něco máte?

To už to v té době bylo tak vidět? No jo, dneska jsou to tři měsíce.

dát chinaski a no name výš než metal..to prostě ani nemá cenu argumentovat, to je prostě PIČOVINA největšího kalibru

Do toho! Takovou pičovinu přece setřeš dvěma větama, tak proč to neudělat? Těším se!

Roman Buršík: Stando, už dlooouho čekám na tvou reakci na níže uvedené příspěvky. Nedočkal jsem se, tak ti chci říct jedno: už ji ani nepiš, nemá to cenu. *** Tak hodně štěstí a ať aspon do vánoc zareaguješ! *** hudební slohovka čeká, připomínám

Po přečtení těchto tří vět je mi jasné, že tento názor nemám brát moc vážně a že to nejsem já, kdo to nemáv hlavě v pořádku.

Tou první je ten jazz. Netřeba dále komentovat.

Hmm... asi je, protože mně to nedochází.

Beatles nevznikli v průběhu zjednodušování hudby, protože žádné takové nikdy nenastalo, jen se změnil počet hráčů (chtěl bych vidět, jak bychom si vybírali, na jaký koncert pojedeme, kdyby i třeba kapely jako Chinaski a No Name měly tolik členů jako orchestr).

Přesně o tom jsem psal. Asi jsem se špatně vyjádřil, ale jazz je opravdu jednodušší než klasika. A to v počtu nástrojů a partů. Kluků v Chinaski je šest. Metalisti stačej tři a kraválu nadělaj desetkrát víc. To jenom tak BTW. V orchestru musí hrát všichni přesně podle not a nesmějí si vymýšlet, protože prvních houslistů můžou být desítky. Taky v té době si lidé nepouštěli hudbu doma na magneťáku, takže když nějaký koncert slyšeli jednou, chtěli ho úplně stejně slyšet ještě podruhé. V jazzu je jeden bubeník, jeden klavírista a jeden saxofonista, kteří si můžou v rámci harmonie a rytmu hrát, co chtějí. O to je tato hudba jednodušší a složitější zároveň. Tohle než bych do slohovky vysvětlil, tak by byla půlhodina v řiti.

Beatles jen přinesli něco nového, co tu ještě nebylo a v uvolněných šedesátých letech dokázalo strhnout celé masy. Ne náhodou se ale i dnes, po 40 letech, umisťují v žebříčcích o nejlepší skupiny (nejlepší, ne nejpopulárnějsí)po celém světě zpravidla na prvním místě.

A víš proč? Protože si na ně lidi zvykli. Asi mě za toto tvrzení Bárča ukamenuje, ale zkusím to přirovnat k dnešní době. Vzpomeňme si, jak v roce 2007 Seznam uveřejnil novou homepage. Byla hezčí, interaktivnější a hlavně bez reklam. A co udělali lidi? Začli si stěžovat a chtěli zpátky tu starou. A proč? Protože na ni byli zvyklí! To samé je s vývojem Windowsu. Už pět měsíců dělám na Vistě. Za tu dobu jsem nenašel jediný program, který bych na ní nespustil, nebo nějaké nastavení, které by nešlo změnit. I přes to znám spoustu lidí, kteří budou na Vistu nadávat a říkat, jak stojí za hovno, protože na ní nic nejede. Jinak proti Beatlesákům nic nemám, akorát z jejich hudby necítím to vyzařování energie.

Pak chci říct, že Chinaski a No Name mají jistě melodické píšně, některé i hitovky, které se ti zadřou pod kůži. To ale neznamená, že hudbu znáročňují a dělají ji zajímavější, protože to není pravda. Ani jedna z těchto skupin po hudební stránce nepřišla s absolutně ničím novým a ani nemají nějaký svůj charakteristický sound.

A tak to bych se zase hádal. Chinaski přišli s úžasnou myšlenkou, kterou dovedli k dokonalosti. A to je schopnost vytřískat ze čtyř akordů neskutečná hudební díla. Pusť si 1. Signální nebo Drobnou Paralelu a ukaž mi skupinu, která má dvě atmosféričtější písničky. Neříkám, že neexistuje, takže pokud ano, nechám se rád poučit. Pořád mluvím ale jenom o Chinaskách a na NoNamy kašlu. Takže – NouNejmi mají perfektní texty a hlavně neoposlouchané harmonické vazby. Jsou kapely, které hrají pouze na základní kadenci, což je v Cdur tónině C, Ami, F, G. Dá se to. A pokaždé mě překvapí, když podobnou píseň slyším v rádiu a můžu si říct, že je pořád co vymýšlet. Pusť si třeba písničku Za oknami nebo Hladám.

Chybu jsi ale udělal již v tom, že tvrdíš, že poprock a artrock mají stejné ambice. Slovo pop pochází ze slova POPULÁRNÍ – a populární hudba většinou není nadčasová a pouze smíchá současné hudební trendy, tedy žádné znáročňování.

Chyba, veškeré populární umění teď prochází znáročňováním. Podívej se třeba na tabla nebo nástěnky. Ještě na začátku devadesátých let bylo vše hranaté a jednobarevné. V průběhu posledních patnácti let se vše zakulacuje a vytvářejí se hezčí grafické obrazce. Ještě lépe je to vidět na televizních jinglech, které oddělují reklamy od pořadů. Kdysi se napsalo prostě „REKLAMA" a stačilo. Dnes má Nova rozdělenou obrazovku na dvě půlky a uprostřed je kolečko s efektem skleněného odlesku. Nebo třeba obaly na výrobcích. Koukni se na flašku od Jaru, jak vypadala kdysi a jak dnes. Znáročňuje se pořád.

Ještě k tomu – mohl bys trošku víc upřesnít, poprock i art rock jsou poměrně široké pojmy a dělí se na mnoho dalších...

Aha, tak o tom teda nic nevím... Myslel jsem, že poprock a artrock je jen jeden... Ale jak říkám, rád se nechám poučit.

Netvrď, že Chinaski a No Name nejde o peníze ( i když možná jsi pod vlivem songu Zadarmo) nebo míň než jiným – jmenuješ hip hop, trance a metal.

Samozřejmě, že dělají. Je to jejich práce. Ale narozdíl od ostatních stylů, které jmenuješ, to dělají s láskou a citem. Ne proto, aby se předváděli. To vlastně taky, ale oni na to mají.

Hip hop vznikl na přelomu 60. a 70. let jako černošská hudba pro stále utlačované Afroameričany. To, že se tak uchytil, asi znamená, že to je dobrá hudba,ne? A taky si uvědom, že v hip hopu se objevuje rap a proto je text v písních tak důležitý.

Text je důležitý. Ale proč poslouchat text bez melodie s podkladem jednotaktové smyčky, když si můžu pustit text s melodií a harmonií? Jinak z hiphopu uznávám akorát 2Paca. To byl prostě borec, kterej do toho šel s nadšením a byl jeden z prvních. Me And My Girlfriend se dá poslouchat i dnes. V dnešní době si to pouštěj spíš puberťáci, aby byli khůl a trendy. A pak se ti samí snaží hiphop dělat, aby vypadali drsně. Tohle jej dle mého silně degraduje.

Trance – když je to tak jednoduché, proč neskaládáš na počítači trance, nevyděláš ohromný balík ( o čemž silně pochybuji )

Pokud mi dáš software, udělám si tvořivé odpoledne. Peníze se mi do toho ale vrážet nechcou. Ovšem můj trance bude mít harmonii, sloky, refrén a nadrefrén, takže nevím, zda se to bude líbit, když to nebude primitivní, jako ostatní trance. A jestli ti jde o to, že trance hážu na hudební dno, tak tě můžu ubezpečit, že na vrchol se nikdy nedostane. Maximálně se zasekne v polovině, protože jej nehrají živí hudebníci. Takhle si může na pódium stoupnout kdokoli. Strčí dvě cédéčka do dvou přehrávačů, synchronizuje doby, vymění jedno za druhý a u toho drsně kýve hlavou se suchátkama na uších. Prostě tam není vidět těch minimálně pět let, které musí věnovat hudebníci svému nástroji, aby jej alespoň trochu ovládl.

A metal – to je vrchol. To jsem se pobavil. Je všeobecně přijímaným argumentem, že co se složitosti týče, je metal novodobou klasikou.

Ukaž mi jedinou metalovou písničku, která je na tři nebo na pět dob a začnu uvažovat, jestli má cenu nad tímto tvrzením uvažovat.

bubny – Neil Peart, člen Rush
http://youtube.com...?v=EggychOxOuU
- Nico McBrain, člen Iron Maiden ( jednoduchý metal co)
- kytara – jimi Hendrix ( je jen jeden)

Přiznám se, že od Iron Maiden jsem nikdy žádnou písničku neslyšel. Nebo možná jo, ale nevím o tom. Kdyby se ti chtělo, tak mi něco pošli. No a k tomu bubeníkovi... Z tohoto videa není moc vidět, jaký je hudebník. Akorát zběsile mlátí okolo sebe a ukazuje svůj skill. Nechci urážet, ale tohle se za rok naučí cvičená opice. Já hudbu poslouchám podle toho, jakou mám náladu. Z tohoto výstupu žádná nálada nebo energie nevyzařuje. Pěkně se na to dívá, ale nevím, jestli bych si koupil cédéčko se zběsilým mlácením do bubnů...

- baskytara – Victor Wooten
http://youtube.com...?v=8vdJvHE8qxA

Tohle je ten samý případ jako s panem bubeníkem. Jenže tomuhle bych nedal nálepku metal. Sám nevím, co to může být za hudební styl. Asi nějaká alternativní drum and bass s příměsí jazzu... Je pěkný, jak jim to jde, ale na dobrou noc bych si to do uší nepustil.

O klávesách psát nebudu, nechci tě s tvým hraním na ně urazit.

Jen do toho! Docela by mě zajímalo, co by člověk s tvým hudebním vzděláním a zkušenostmi mohl vytknout mé hře na klávesy.

Jsem zvědav, co uděláš. Asi by bylo nejlepší schovat ocas a říct že já a ostatní máme pravdu, ale věřím, že to neuděláš a my se budeme ještě divit.

Div se. Nevím, proč bych měl přiznávat, že máte vy ostatní pravdu, když jsem všecko okomentoval. Pokud byste měli nějaké reakce ke slohovce nebo k těmto komentářům, pište do komentářů pod tento příspěvek. Budu se těšit! Nějak mě to začalo bavit. Asi vypustím do světa mou filozofickou teorii. Ale to až někdy jindy. Mějte se.

Věnováno památce výborného hudebníka, bubeníka a textaře Pavla Grohmana.

[ neděle, 3. srpna 2008 ] [ 20:37 ] [ Názory jiných(6) ] [ ]

A je ze mě student!

Jsem úspěšně zapsaným studentem na Masarykovo univerzitě. Jediným problémem zůstává, jak přejmenuju blog. Pokud někoho něco napadne, nechť napíše komentář. Díky.